Vinařský maraton s Báječným kolíkem

JJJana Jelínková

Po předání od Tomáše Zahálky  jsem cítila obrovskou hrdost, že můžu běžet s Báječným Kolíkem (dále jen Kolďa). Tak to je on, konečně ho vidím naživo. Někteří běžci na mě koukali divně, někteří si mysleli, že je to jen kolík na štafetu, jen Báječní věděli a hlásili se k nám!  🙂  

Přiznávám, že prvních pár kilometrů trošku v ruce překážel, ale vyloženě nevadil, po pátém kilometru už jsme se byli kámoši a po desátém jako by mi k ruce přirostl a stalo se z nás jedno tělo a jedna mysl. Na občerstvovačkách jsem ho rozhodně nešidila a i gel mu nabídla. Nechtěl. Cestu jsme si užívali, kochali se nádhernou krajinou. Po dvacátém kilometru jsme dost osiřeli, před námi nikdo, za námi taky ne. Únava, zbytkový alkohol z předchozí noci a sluníčko udělalo své a já si s Kolďou začala povídat, na třicátém kilometru mi začal odpovídat... 😀 Posledních 12 kilometrů nám tak uteklo jako nic, ještě jsme se stihli párkrát vyfotit (fotky jsou tak úžasné, že zřejmě na zdi nahradí ty svatební), na skoro čtyřicátém kilometru nám nějaký milý pán nabídl víno, 18 let Kolďovi ještě nebylo, tak jsem si holt dala i za něj. Znovu jsme přešli do běhu a najednou cíl a v něm spousta úžasných a skvěle fandících Bájenek.

Přepište dějiny, KOLĎA SE STAL MARATONCEM!!! Bylo mi ctí, ho na jeho dlouhé pouti po republice chvíli doprovázet a nést 🙂 Tím spíš, že se tak stalo na prvním Vinařském maratonu, který ode mě dostal deset bodů z deseti. Obrovské díky za tento závod! 🙂