Jitka Dohnalová – Piňole

Trapasy zažíváme všechny, ale ze sportu si pamatuji jen takové, které se špatně zveřejňují. Nicméně jednou jsem se pořádně zapotila, přestože to bylo teprve cestou na závod.

Cestou na můj první velký závod jsem si nebyla ničím jistá. Na nádraží jsem se sešla s lidmi, které jsem znala málo, ale byla jsem ráda, že nejedu sama. Že oni vědí kudy kam a ode mne se nic neočekává.

Takhle ochrnutá strachy, se žaludkem srolovaným do ruličky, jsem poslouchala rozhovor usměvavé slečny s dredy a světa znalého mladého muže. Ona vyprávěla o jakémsi hudebním festivalu a své parťačce, která tam snědla sušenky se zapečenou marihuanou.

Měla jsem co dělat, abych na ně nezírala s otevřenou pusou. „Tak jsem jí dotáhla domů a položila na postel. Celá se klepala, dala jsem jí vodu a tu vypila hltavě. Spala jsem slabě a hlídala ji. Počůrala se mi do postele a potom začala slintat.“ Oba se skvěle bavili a jejich smích byl čím dál hlasitější. A přitom ukusovali doma napečené sušenky a nabízeli mi.

Dovedete si představit moje pocity? Mám to jíst nebo nemám? Nebude mi zle? Mám se zeptat na osud kamarádky? Seděla jsem jako pěnička a přemýšlela. A najednou slyším: „Už jsem fakt měla strach, že s ní pojedu k veterináři“.

Buch, to mi spadnul kámen ze srdce! Ta nebožačka byla fenka a slečna s dredy její úzkostlivá panička. A sušenky, které mi nabízeli? To byly piňole – sušenky z polenty s chia semínky, které vás před během nakopnou…