Píše se rok 2063
Věhlas a sláva Báječných žen v běhu dávno přesáhla hranice České republiky. Časopis Běhej srdcem je nejoblíbenějším sportovním měsíčníkem již mnoho let a vychází v šesti světových jazycích. V den jeho vydání pravidelně vyčkávají jeho netrpěliví čtenáři před trafikou od časných ranních hodin. Jeho rubrika věnovaná "bájenkám" je v tomto roce zaměřena na 50. výročí Báječných žen v běhu. Již od ledna se v každém čísle redakce ptá jedné ze zakládajících členek - „Co Vám BŽB dalo a co vzalo“. V březnovém čísle přišla řada na letos 95ti letou Karolínu Jeníkovou 🙂
KJ:
Báječné ženy daly mému běhání a vlastně i životu nový směr a zcela jiný, dosud nepoznaný rozměr. Pochopila jsem a užívala jsem si toho pocitu, že víc než vlastní osobák nebo podařený závod, je radost z úspěchu někoho jiného. Bavilo mě děvčata hecovat, motivovat, podporovat, chválit za výkony a radovat se s nimi. Tento způsob komunikace se ve skupině šířil jako lavina. Nevěřícně a s radostí jsem tehdy v prvopočátcích této fantastické komunity sledovala, jak se skupina rozrůstá, jak funguje podpora, motivace a vzájemná úcta. Vznikl jakýsi mikrosvět, pohádka, kde si lidé vzájemně fandili, přáli si úspěch, sdíleli své radosti i starosti. Každému se dostalo pochvaly i podpory. Ve skupině vládla nepsaná morální pravidla, jaká se z běžné společnosti tehdy pomalu vytrácela. Hřálo mě u srdce, a stále hřeje, že snad i já jsem na tomto malém zázraku měla svůj podíl :-). Bylo to jako pozorovat a neustále žasnout nad kroky a pokroky vlastní ratolesti, nad jejími úspěchy, prvními slůvky, krůčky, vysvědčeními, puberťáckými nápady a prvními láskami :-). Takové báječné dítě Vás stále něčím překvapuje. Báječné ženy jsou hodné děcko, dnes je to už vlastně zralá žena, zrálá báječná žena 🙂
Abych to shrnula, tehdy v roce 2013 se mi celý svět tak nějak zmenšil, smrsknul se na svět Báječných žen, a narostla mi přitom křídla, která mi umožnila žít ve společnosti, o jaké jsem si snila :-).
