Po přečtení příspěvků všech báječných žen i mužů jsem opět skvěle naladěna,a plna energie si nazouvám své běžecké botky, abych se měla také čím chlubit. Ještě sluchátka do uší a jde se na to. Běžím si cestou necestou, užívám si to z plna hrdla a najednou mě předjíždí nějaká paní na kole. Otáčí se na mě a něco na mě křičí. Ač neumím z úst odezírat, pokusila jsem se o to. Vypadalo to, jako by křičela: "Makéééj, makéééj, máš na to, máš na to".
Vykouzlilo mi to obrovský úsměv na tváři. To, o čem jsem u báječných jen četla, jsem najednou prožívala taky. Super, paráda, skvělé, jsem prostě báječná a fandí mi i cizí. Musím máknout, jasně, mám na to. A s potutelným úsměvem si vesele běžím dál. Paní se ale pořád otáčí a křičí to samé, alespoň odezírám z úst pořád tu stejně báječnou větu. Přesto ale sundám sluchátka, abych si ta hezká slova poslechla. A najednou slyším: "Bacháááá, bachááá, auto, slyšíš, auto".....
